Oxid uhličitý CO₂

Nejprve se vrátíme do roku 1975, kdy motoristé oslavovali vítězství nad jedovatým oxidem uhelnatým (CO), který se běžně uvolňoval při spalování paliva. Díky vynálezu a masovému nasazení katalyzátoru se podařilo tuto nebezpečnou látku eliminovat. Automobilový katalyzátor snižuje emise oxidu uhelnatého (CO), uhlovodíků (HC) a oxidů dusíku (NOx). Jednoduše řečeno, katalyzátor přeměňuje škodlivé emise na méně škodlivé látky, jako jsou oxid uhličitý (CO₂), voda (H₂O) a dusík (N₂).

Postupem času se však ukázalo, že i inertní oxid uhličitý (CO₂) může být problémem, protože je považován za jednu z hlavních příčin skleníkového efektu a globálního oteplování. CO₂ je totiž skleníkový plyn, který zachycuje teplo v atmosféře a ovlivňuje klima na Zemi.

V dnešní době se oxid uhličitý (CO₂) stal především politickým tématem a mluví se o něm ve všech možných souvislostech. Výrobci automobilů jsou dnes pokutováni za produkci CO₂, který budou produkovat jimi vyrobené automobily. Oxid uhličitý je často zaměňován s obecným pojmem emise výfukových plynů, což není zcela správně. Jak bylo zmíněno v předešlém odstavci, emisních složek výfukových plynů je mnohem více a oxid uhličitý je pouze jednou z nich!

Co všechno víte o oxidu uhličitém (CO₂)? Jak tento plyn vnímáte vy? Pojďme se podívat na pár základních otázek a odpovědí v širších souvislostech.

---

Co je vlastně CO₂ a škodí jeho vdechování zdraví?

Molekula oxidu (postaru kysličníku) uhličitého je sloučeninou dvou atomů kyslíku a jednoho atomu uhlíku. Tato sloučenina je těžší než vzduch, protože molární hmotnost oxidu uhličitého je 44 g/mol (molární hmotnost vzduchu 28,96 g/mol), drží se proto u země. Jedná se o inertní, bezbarvý plyn, bez chuti i zápachu. CO₂ není jedovatý na rozdíl od CO (oxid uhelnatý). Oxid uhličitý (CO₂) je netoxický plyn, ale pro člověka může být škodlivý při vysokých koncentracích. Při vdechování vyšších koncentrací CO₂ může dojít ke zhoršenému dýchání, závratím, nevolnosti až k ztrátě vědomí. Tento jev se například vyskytuje ve špatně větraných uzavřených prostorách. CO₂ se totiž vytváří nejen při spalování uhlovodíkových paliv, ale i při běžném dýchání.

 

---

K čemu se CO₂ používá?

Oxid uhličitý se vyrábí i průmyslově. Díky jeho vlastnostem je používán např. v hasicích přístrojích, v klimatizačních jednotkách nebo v potravinářství. CO₂ je plyn používaný například k sycení oblíbených nápojů, zejména limonád a piva. Sycení nápojů mimo jiné zabraňuje růstu bakterií a hub. CO₂ se rovněž používá pro rychlé mrazení potravin, nebo například k odstranění kofeinu z kávy.

---

CO₂ vs. život:

Je pravdou, že se oxid uhličitý (CO₂) podílí na skleníkovém efektu, ale neznamená to nutně katastrofu. Významné skleníkové plyny jsou i vodní pára, metan a ozon. CO₂ se do atmosféry dostal díky explozím vulkánů již v dávnověku. Jeho uvolnění způsobilo pozitivní skleníkový efekt, který umožnil ohřátí zemského povrchu do té míry, že se zde mohl objevit život. Bez skleníkového efektu by teplota na Zemi dosahovala pouze -18°C. Navíc je oxid uhličitý nedílnou součástí základního procesu živé přírody – fotosyntézy a růstu rostlin. S troškou nadsázky by se dalo říct, že CO₂ je vlastně projevem života.

---

Jak v přírodě vzniká CO₂?

Většina oxidu uhličitého, který je obsažen v atmosféře, je přírodního původu. Uvolnil se např. při erupci sopek, při kompostování, při spalování biomasy apod. Jak bylo již zmíněno oxid uhličitý vzniká i při dýchání živých tvorů. Když se nadechneme, nasáváme vzduch s přibližnou koncentrací CO₂ 0,03 %, ale když vzduch opouští naše plíce má koncentraci CO₂ 4 %.

Prohlédněte si následující dva grafy, jako příklad, jak souvisí prudký rozvoj populace se vzrůstajícím obsahem CO₂:

---

Zajímavost: Průměrný člověk emituje CO2 různými způsoby počínaje dýcháním, spotřebou elektřiny, topení, jízdou autem nebo letadlem, a dalšími aktivitami – tomu se říká tzv. uhlíková stopa. Podle hrubých odhadů průměrný člověk pouhým dýcháním emituje asi 1 kg CO2 denně, což odpovídá přibližně 365 kg CO2 ročně. Pro představu je to množství CO2, které emituje průměrný automobil při ujetí cca 3000 km, při průměrné spotřebě 5 litrů benzínu na 100 km. Odpusťte toto velké zjednodušení, je to spíše ukázka pro celkovou představu, jak to s CO2 na světě chodí.   Celková hodnota emisí CO2 jednoho člověka je mnohem vyšší a závisí na mnoha faktorech, jako jsou životní styl, strava, bydlení a další faktory. Jenom z dopravy a průmyslu je celosvětový průměr emitovaného CO2 4,7 tuny na člověka, viz grafy uvedené níže.

---

Jak spočítám emise CO₂ u svého automobilu?

Emise CO₂ jsou v podstatě přímo úměrné spotřebě paliva, lze je tedy spočítat velmi jednoduchým přibližným výpočtem. Pokud známe průměrnou spotřebu v litrech na 100 km, vynásobíme ji koeficientem 23,92 (pro naftu 26,40) vyjde nám produkce CO₂. Např. sedmi litrům benzinu tudíž odpovídá 166 g CO₂ na km. Přesnější výpočet produkce CO₂ naleznete zde.

---

Jak se podílí doprava na produkci CO₂?

Doprava se na celkové produkci CO₂ přibližně podílí pouhými 12 procenty! V porovnání s průmyslem a zemědělstvím se nejedná o zásadní podíl. Přesto je vyvíjen enormní tlak na výrobce automobilů, aby snížili produkci CO₂. Další zajímavé grafy naleznete zde: www.epa.gov

 

---

Kde leží hlavní střediska produkce / znečištění CO₂?

Na základě statistických údajů můžeme celkem snadno určit hlavní střediska znečišťování oxidem uhličitým. Mezi tradičními největšími znečišťovateli jsou USA, Rusko, Čína, někoho ale může překvapit i Kanada nebo státy v oblasti Perského zálivu. Především kvůli rafineriím a silné letecké dopravě vyprodukují státy jako Katar, Spojené Arabské Emiráty, Kuvajt a Bahrajn nejvíce tun CO₂ v přepočtu na jednoho obyvatele.

Tabulka emisí oxidu uhličitého (CO₂) přepočtená na jednoho obyvatele dané země v tunách v daném roce:

Země	CO2 v roce 1990	CO2 v roce 2000	CO2 v roce 2010	CO2 v roce 2020
Katar	25,8	62,4	42,8	37,1
SAE	27,2	34,1	21,8	23,3
Kuvajt	22,6	28,4	30,9	22,4
Bahrajn	22,3	27,0	24,0	25,3
Lucembursko	31,0	20,0	22,1	12,8
USA	20,6	21,3	18,3	14,0
Austrálie	16,3	18,4	18,4	15,5
Česko	15,9	12,4	11,2	8,7
Rusko	17,1	10,1	11,4	11,2
Japonsko	9,4	10,0	9,5	8,5
Německo	13,3	11,0	10,2	7,8
Slovensko	11,7	7,7	7,1	5,7
Čína	2,2	2,9	6,4	7,7
Indie	0,7	0,9	1,4	1,7

Produkce CO₂ – interaktivní emisní mapa světa:

 

---

Kolik oxidu uhličitého produkují nově vyrobené vozy?

Pokud si přečtete článek o výpočtu množství produkce CO₂ ve spalovacích motorech, dozvíte se, že množství vyprodukovaného CO₂ záleží především na spotřebě paliva. Sportovní automobily a městská vozidla mají zpravidla velmi odlišné spotřeby paliva, a tedy i odlišné množství vyprodukovaného CO₂.

Která značka vypouští nejnižší průměrné flotilové emise CO₂?

Značka	Průměrné emise CO2 [g/km] v roce 2003	Průměrné emise CO2 [g/km] v roce 2010	Průměrné emise CO2 [g/km] v roce 2017	Průměrné emise CO2 [g/km] v roce 2020	Průměrné emiseCO2 [g/km] v roce 2022	Průměrné emiseCO2 [g/km] v roce 2023
Audi	206	159	128	106	99	93
BMW	197	153	122	97	97	94
Ferrari	545	505	358	310	354	341
Ford	190	141	114	97	97	94
Honda	173	134	106	91	91	88
Hyundai	167	128	105	92	92	89
Jaguar	245	192	163	134	129	127
Kia	166	129	105	92	92	89
Lamborghini	495	470	397	382	392	386
Mazda	204	162	127	107	107	103
Mercedes	225	177	129	112	112	109
Nissan	179	136	115	97	97	94
Opel/Vauxhall	182	138	117	96	96	93
Peugeot	166	127	103	93	93	90
Ram	471	412	321	288	218	204
Renault	165	126	100	89	89	86
Skoda	177	137	104	91	91	88
Tesla	0	0	0	0	0	0
Toyota	161	123	93	87	87	84
Volkswagen	181	139	116	99	99	96

zdroj: CHATGTP

---

Jaké jsou průměrné flotilové emise CO₂ v EU?

Průměrné flotilové emise oxidu uhličitého stále klesají, což je jistě správný trend. Nicméně je ho bohužel potřeba vnímat v souvislosti s narůstajícím počtem vyrobených vozidel. V roce 1990 vypouštěly nově vyrobené automobily průměrně 186 gramů CO₂ na ujetý kilometr. V roce 2010 už jen 137 gramů CO₂ na ujetý kilometr. V roce 2022 dokonce jen 95 g/km, což je vlastně základní limit stanovený Evropskou unií – emisní pokuty vozidel. Uvažme ale, že v roce 1990 se celosvětově vyrobilo odhadem „pouze“ cca 40 milionů vozidel, zatím co odhad pro rok 2020 byl cca 90 milionů (skutečný počet však byl nakonec kvůli epidemii COVID19 nižší).

Rok	Celkový počet vyrobených automobilů	Průměrné emise CO2 [g/km]
1990	39 701 000	186
2000	58 374 000	172
2005	69 222 000	163
2010	77 857 705	137
2015	89 691 000	119
2018	95 634 593	111
2019	92 853 006	107
2020	78 794 002	107
2021	83 586 744	101
2022	88 379 486	95
2023	93 172 228	89

zdroj: CHATGTP

---

Závěrem k problematice CO₂?

Rostoucí produkce CO₂ je opravdu vážný a celosvětový problém, který nelze řešit pouze lokálně, např. jen v Evropě! Hlavní důvod je ten, že atmosféru máme všichni společnou, a když jeden v místnosti kouří, dýchají to všichni!

Jak jsme si ukázali, velký vliv na množství CO₂ v atmosféře má rostoucí zalidnění planety a s tím i související rozvoj lidských činností. Každý člověk má své potřeby a svou uhlíkovou stopu, velikost této stopy do jisté míry záleží na jeho životním stylu. Z těchto důvodu je třeba rostoucí produkci CO₂ vnímat především v širokých souvislostech. Je dobré oprostit se od popularizované představy, že za CO₂ můžou „zlá“ auta.

Samotná Evropa prostřednictvím své zelené politiky (Green Deal) svět od zvyšujícího se CO₂ nemůže nezachránit! Evropský podíl na celosvětové produkci CO₂ je v porovnání s celosvětovou produkcí relativně nízký. Navíc z této nízké části připadá pouhých 12% na dopravu, viz graf uvedený dříve v textu.

Uvědomme si, že další tlak EU na snižování produkce CO₂ bude velice nákladný a jeho reálný ekologický přínos pravděpodobně nízký. Pokud namítáte, že někdo musí jít příkladem a být první, máte jistě pravdu. Ale budou ho i ostatní následovat, když uvidí, že se ekonomicky a sociálně zničil?