Náprava De Dion

Poháněné tuhé nápravy mají velkou hmotnost neodpružených částí (tzn. zhoršení jízdních vlastností při přejezdu nerovností). Tuto hmotnost lze snížit oddělením pohonu nápravy od mostu nápravy, jako je tomu právě u nápravy De Dion. Náprava De Dion svou konstrukcí spojuje přednosti nezávislého zavěšení kol (malá neodpružená hmota) a tuhé nápravy (neproměnné postavení kol vzhledem k vozovce i vzájemně). Tento typ nápravy poprvé použil hrabě De Dion v roce 1896.

Kola nápravy De Dion jsou spojena tuhým nosníkem, což zaručuje jejich postavení. Tento tuhý nosník je příčně ustaven v rámu nebo karoserii pomocí Panhardské tyče, nebo Wattovým přímovodem, čímž jsou zachyceny boční síly. Rozvodovka není umístěna na tuhé nápravě, ale je pevně spojena s rámem nebo karoserií a je tedy součástí odpružených hmot. O přenos krouticího momentu se starají kloubové hřídele, jejichž hmotnost se jen částečně přičítá k neodpruženým hmotám. Oproti tuhé nápravě má náprava De Dion nižší neodpružené hmoty, i proto ji používá (používala) řada sportovních vozů.

Alfa 75 – náprava De Dion

Na obrázku je náprava De Dion automobilu Alfa Romeo 75. Kola jsou spojena tuhým příčným nosníkem vedeným pod rozvodovkou a dvěma šikmými rameny. Šikmá ramena jsou uchycená na karoserii (resp. pomocném rámu) a zajišťují podélné ustavení nápravy. Příčné ustavení nápravy je realizováno Wattovým přímovodem. Kotoučové brzdy jsou umístěny přímo u rozvodovky, což způsobuje další snížení neodpružených hmot.

náprava De Dion

Text: Jan Sajdl
Foto: www.alfabb.com
Klíčová slova: náprava, De Dion, zadní náprava, poháněná náprava