Wattův přímovod

Wattův přímovod je mechanismus sloužící např. k příčnému vedení zadní tuhé nápravy, ale má samozřejmě i jiná využití. Jeho konstrukce sice pochází z doby parních strojů, uplatnění však nachází i v dnešní době. Účel celého mechanismu je umožnit rovné přímé vedení s možností přenosu bočních sil.

K odpružení tuhých náprav osobních automobilů a lehkých nákladních automobilů se v dnešní době téměř výlučně používají vinuté pružiny. Vinuté pružiny nahradily dříve používaná listová pera, jejichž nepostradatelnou funkcí bylo také vedení nápravy. Tuto důležitou funkci však vinutá pružina nemá (nepřenese téměř žádné boční síly), a proto jsou k podélnému vedení tuhé nápravy s vinutými pružinami použita dvě nebo čtyři ramena. V příčném směru zajišťuje vedení nápravy příčné rameno (tzv. Panhardská tyč) nebo Wattův přímovod. Obě metody příčného vedení nápravy jsou určeny k zamezení nežádoucího posunu mezi nápravou a skeletem vozidla, Wattův přímovod je však přesnější.

Wattův přímovod – schema

Konstrukce Wattova přímovodu je v ideální podobě středově souměrná. Tato souměrnost zaručuje, že při změnách polohy jeho ramen se střed bude pohybovat po přímce. Na Wattův přímovod můžeme také nahlížet jako na dvě Panhardovy tyče montované proti sobě. Výhodou Wattova uspořádání je vzájemná kompenzace zakřivených pohybů obou tyčí. Výsledkem je přímý svislý pohyb nápravy.

Pro lepší názornost funkce Wattova přímovodu je na spodním obrázku zachycen celý mechanismus příčně stabilizující nápravu typu De Dijon Alfy 75. Náprava se skládá ze dvou vodorovných šikmo zavěšených ramen a mostu nápravy (černé díly). Na most nápravy je uchycen mechanismus Wattova přímovodu. Konce obou ramen Wattova přímovodu jsou uchyceny do karoserie a mohou tedy přenášet příčné síly. Otočné uložení středového segmentu dovoluje propružení nápravy.

náprava Alfa Romeo

Wattův přímovod lze také použít pro zamezení pohybu nápravy v podélném směru, to je však častější řešení u závodních automobilů. Takové využití zahrnuje dva Wattovy přímovody, jeden na každé straně nápravy, montované rovnoběžně se směrem jízdy.

Wattův přímovod není jen minulostí konstrukce automobilů. Německý Opel představil v roce 2009 novou generaci Astry s vlečenou zadní nápravou s využitím Wattova přímovodu. Jedná se v podstatě o jakýsi mezikrok, mezi vlečenou nápravou a víceprvkovým uložením kol. Ke  lasické klikové konstrukci spojené příčkou do tvaru U, konstruktéři přidali Wattův přímovod čímž zvýšili tuhost nápravy v příčném směru. Hlavní výhodou takového řešení je podle Opelu ta skutečnost, že uložení vlečených ramen nemusejí přenášet žádné boční síly působící při průjezdu zatáčkou. U vlečených ramen lze tedy použít měkčí pouzdra, která účinněji tlumí hluk i vibrace a dokonaleji izolují interiér od povrchu vozovky. Výsledkem je, že automobil má výborné jízdní vlastnosti a zároveň vysoký komfort.


Opel Astra – Wattův přímovod

Video:

httpv://www.youtube.com/watch?v=spztpWD7pvU&feature=player_embedded

Historie:
Wattův přímovod dostal jméno podle svého vynálezce Jamese Watta. Tento skotský vynálezce v roce 1765 zásadním způsobem vylepšil původní konstrukci parního stroje Thomase Newcomena, a dnes je často mylně považován za vynálezce parního stroje.

Text: Jan Sajdl
Foto:
www.alfabb.com, www.opel.com
Klíčová slova:
náprava, De Dion, zadní náprava, Wattův přímovod, Watt’s linkage, Opel, Astra