Brzdná dráha

Brzdná dráha je vzdálenost, na které se vozidlo jedoucí určitou počáteční rychlostí vlivem působení brzdných sil úplně zastaví. Tento základní parametr bezpečnosti je závislý na rychlosti řidičovy reakce, kvalitě brzd a přilnavosti pneumatik.

Dráha potřebná pro zastavení je tvořena ze dvou částí – reakční dráha a vlastní brzdná dráha. Reakční dráha je dráha, kterou řidič ujede od okamžiku, kdy rozpozná kritickou situaci, zpracuje ji a začne brzdit. To trvá asi jednu sekundu, v závislosti na rychlosti řidičovy reakce. V tomto čase se však vozidlo dále pohybuje s nezměněnou rychlostí. Např. při 50 km/h je reakční dráha 14 m dlouhá. Teprve potom jsou zapojeny brzdy. Brzdná dráha závisí na počáteční rychlosti a mnoha dalších faktorech.

Rychlost vozu Reakční dráha Brzdná dráha Dráha zastavení
suchá silnice

50 km/h

14 m

14 m

28 m

60 km/h

17 m

20 m

37 m

80 km/h

22 m

35 m

57 m

mokrá silnice

50 km/h

14 m

19 m

33 m

60 km/h

17 m

28 m

45 m

80 km/h

22 m

49 m

71 m

náledí

50 km/h

14 m

64 m

78 m

60 km/h

17 m

93 m

110 m

80 km/h

22 m

165 m

187 m

zdroj: www.ibesip.cz

Brzdění má zhruba následující průběh. Od zpozorování překážky do okamžiku vzniku brzdné síly na kole uplyne čas „tr“. To je reakční čas řidiče a čas, ve kterém řidič přesune nohu na brzdový pedál. Další časový úsek označme jako „tp“, je to čas tzv. prodlevy brzd. V tomto čase se vymezí a překoná vůle v kloubech a ložiskách, brzdové obložení dosedne na třecí plochy brzd. Až potud jede při zanedbání jízdních odporů automobil nesníženou rychlostí. Další úsek se nazývá doba náběhu brzdy, což je čas, ve kterém účinek brzd dosáhne svého maxima, označuje se „tn“. V dalším časovém úseku označeném jako „tu“, tj. během doby plného brzdění, předpokládáme konstantní zpomalení až do úplného zastavení.  Průběh velikosti brzdné síly je znázorněn na následujícím grafu.

Vlastní brzdná dráha, potažmo tedy doba plného brzdění a náběhu brzdy, je ovlivněna přilnavostí pneumatik – adhezí.

Závislost typu povrchu a délky brzdné dráhy:

Povrch

Koeficient nárůstu brzdné dráhy
Suchý beton 1
Suchý asfalt 1,3
Suchá dlažba 1,4
Mokrý beton 1,5
Mokrý asfalt 1,8
Mokrá dlažba 2,6
Sníh 3,3
Náledí při -20°C 5,6
Náledí při -10°C 7,6
Náledí při 0°C 10,3


Bezpečná vzdálenost vozidel
Dodržujete bezpečnou vzdálenost za vpředu jedoucím vozidlem. Bezpečný odstup roste se zvyšující se rychlostí a je roven minimálně vzdálenosti, kterou ujedete za 2 sekundy. 2 sekundy je přibližná doba, za kterou začne Vaše vozidlo efektivně brzdit.

Video:

Příklad významu krátké brzdné dráhy
Obecně platí, že čím pomaleji automobil v době střetu jede, tím mírnější jsou následky. Proto je schopnost zastavit na co nejkratší dráze mimořádně důležitá. Zastavení vozidla z rychlosti 100 km/h na suchém asfaltu na dráze 36 metrů lze považovat za velmi dobrý výkon, takových aut mnoho není.

Pro další ilustrační případ vezměme, že automobil na kvalitních pneumatikách zastaví na padesáti metrech. Automobil na špatných pneumatikách zastaví o osm metrů dál. To znamená, že v době kdy automobil s horšími pneumatikami míjel již stojícího kolegu, sám se ještě pohyboval rychlostí 37 km/h. Kdyby v této rychlosti srazil stojícího chodce, energie nárazu by odpovídala pádu člověka z výšky 6 metrů!

Věděli jste, že?
Srovnání brzdné dráhy zimních a letních pneumatik
Z velkého srovnávacího testu zimních pneumatik uveřejněného v roce 2012 v německém časopise AutoBild vyplývá, že při
brzdění na mokrém povrchu z 80 km/h je brzdná dráha letních pneumatik 39,2 metru a zimních pneumatik 47,6 metru. Letní pneumatiky jsou na tom o cca 8,5 metru lépe. Na sněhu se však situace radikálně obrátí. Dobré letní pneumatiky dokáží v průměru zastavit z rychlosti 50 km/h na cca 70 metrech, zimní zastaví již na 35 metrech! A to je jistě argument pro používání zimních pneumatik.

Jaká je brzdná dráha tramvaje a autobusu MHD?
Pražský dopravní podnik provedl zkušební experiment, při němž tramvaj a autobus oba jedoucí rychlostí 40 km/hod měli zastavit. Délka brzdné dráhy u tramvaje byla 26 metrů, autobus stihl zastavit na 12-ti metrech. Pro srovnání Audi TT zastaví na necelých 6 metrech.

Vliv hloubky dezénu na brzdnou dráhu
Minimální výška dezénu je stanovena zákonem. U letních pneumatik činí 1,6 mm, u zimních pneumatik 4 mm. V obou případech je to opravdu nejmenší možná výška. Nová pneumatika má vzorek hluboký 7-8 mm. Testy prokázaly, že už poloviční ojetí pneumatiky její vlastnosti podstatně zhorší. Při malé výšce dezénu totiž nestíhají odtokové kanálky včas odvádět vodu ze stopy, tím se snižuje adheze mezi pneumatikou a vozovkou. Roste riziko vzniku akvaplaningu. Z toho logicky vyplývá závěr: čím mělčí jsou drážky, tím je na mokru delší brzdná dráha!

cs_brzdna_draha_004

Vliv stáří pneumatik na brzdnou dráhu
Tak jako vše ostatní i pneumatika začíná hned po vyrobení stárnout, a to především působením vzduchu (ozonu) a slunečního záření. Stárnutím ztrácí pneumatika svoje vlastnosti. Ideálně by se měly pneumatiky používat cca 6 let, pak se pryž stává příliš tvrdou, pórovitou, objevují se v ní drobné trhliny atd. To vše vede k prodloužení brzdné dráhy. Tento vliv je nejvíce patrný u přestárlých zimních pneumatik. Stáří pneumatiky poznáte podle tzv. DOT kódu.

Vliv šířky dezénu na brzdnou dráhu
Čím širší je pneumatika, tím větší je styčná plocha pneumatiky s vozovkou. Velká styčná plocha dovolí přenést větší brzdné či akcelerační síly. To ovšem platí především na suché vozovce. Důkazem můžou být například závody F1, na kterých se v minulosti používaly pláště zcela bez vzorku, tzv. slicky. Za mokra se však situace trochu komplikuje. Před valící se pneumatikou, bez průběžných podélných drážek, se nemá voda kudy zmizet. Hromadící se voda vytváří jakýsi klín a může být příčinou vzniku akvaplaningu. Proto bývají u širokých pneumatik použity kanálky s větší kapacitou, jelikož musí stihnout odvádět více vody.

Text: Jan Sajdl
Foto:
www.ibesip.cz, www.highwaycode.gov.uk, archiv
Klíčová slova:
brzdy, brzdná dráha, délka brzdné dráhy, reakční doba, bezpečná vzdálenost