Barel

Původ slova barel najdeme v latinském slově „barriclus“ používaném pro pojmenování malého sudu. Později slovo barel označovalo nádoby různých velikostí, ve kterých se uchovávaly a přepravovaly tekuté i sypké materiály. Objemová velikost barelu tedy nebyla zcela jednoznačně určena, jelikož se lišila kraj od kraje, nádobu od nádoby.

Vzhledem k zaměření těchto stránek Vás bude nepochybně nejvíce zajímat ropný barel, který má původ v americké Pensylvánii.

Objemová velikost ropného barelu:

Ropné společnosti obchodující na burzách stanovují cenu ropy v přepočtu na jeden barel. Tento ropný barel má mezinárodní označení bbl a pevně stanovený objem:

1 barel ropy = 42 amerických galonů = 35 imperiálních galonů = 158,987294928 litrů

---

Historie těžby ropy:

První evropské zdroje ropy jsou doloženy v alsaském Pechelbronnu již od roku 1498. Způsob těžby ropy byl však tehdy zcela odlišný. Ropa se získávala z ropného písku, který se těžil ve štolách. Následně se ropný olej z písku odlučoval pomocí vařící vody. Poté se prostřednictvím destilace postupně získával olej, parafín a dehet. Surový olej těžený z takzvaných pechelbronnských vrstev se nejprve používal v léčitelství při kožních chorobách.

Komerční využívání  vrstev ropného písku začalo v roce 1735, a již v roce 1742 se k vyhledávání ropných ložisek používaly vrtáky. Kolem roku 1865 se hloubka dolu v Pechelbronnu stále zvětšovala a s přibývající hloubkou se ropa stávala stále tekutější. Způsob těžby se proto mohl změnit z těžby ropného písku na těžbu ropy z průsaků. V roce 1879 bylo průsakové těžení nahrazeno bezpečnější a efektivnější těžbou pomocí vrtů.

V roce 1859 byl v americké Pensylvánii vyvrtán historicky první komerční ropný vrt dnes známý jako Drake Well (vrt angl. well). Jeho vlastníkem byl Edwin Laurentine Drake,  americký vynálezce a především průkopník v oblasti těžby ropy a realizace ropných vrtů. Díky jeho novátorskému způsobu těžby ropy se podařilo překonat nezdary vznikající při těžbě ropy v nesouvislém podloží. Především samozasypání vrtu.  Edwin Drake tento problém vyřešil pomocí vrtáku, který umístil do litinové trubky. Trubka následně tvořila stěny vrtu a zabraňovala sesunutí vrstev a tím zasypání vrtu.

Jeho průkopnická práce sice vedla k rozvoji ropného průmyslu v USA a z mnoha lidí udělala vytěžená ropa pohádkové boháče, ne však z Edwina Draka. Ten si bohužel nenechal patentovat objevený způsob těžby a ani neměl dobrého obchodního ducha. Nakonec přišel o všechny úspory ve spekulacích s ropou a zemřel v chudobě v roce 1880.

Uvědomme si, že v té době měla ropa samozřejmě úplně jiné využití. Ropa se používala především pro výrobu petroleje do lamp, který byl mnohem levnější variantou než do té doby používaný velrybí tuk.

---

Historie barelu jako objemové jednotky ropy:

V počátcích těžby ropy neexistovala žádná standardizovaná nádoba pro obchodování s vytěženou ropou. Vytěžená ropa a ropné produkty byly skladovány a přepravovány v dřevěných sudech různé velikosti. Časem však velcí producenti ropy v USA došli k závěru, že tento způsob distribuce a prodeje ropy způsobuje u zákazníků nedůvěru.

Proto se v srpnu roku 1866 sešlo několik prvních amerických producentů ropy v městečku Titusville v Pensylvánii. Dohodli se, že barel ropy bude od nynějška tvořit 42 amerických galonů. Čímž zatím neoficiálně stanovili velikost budoucího ropného barelu.

Asi se ptáte, proč právě 42 galonů a ne kulatých 40 galonů? Svou roli bezesporu sehrál přepočet amerických galonů (US) na imperiální (UK) a snaha vyhnout se při tom počítání s desetinnými čísly,jsme v 19. století. 1 US galon = 0.8326738 UK galonu. Při zaokrouhlení na celý UK galon, bychom tratily 0.1673262 UK galonu. Pokud však převádíte 6 US galonů na imperiální, dostanete 4.9960428 UK galonu. Tedy téměř celých 5 galonů a zaokrouhlením při obchodu tratíme pouze 0,0039572 UK galonu, což je velmi malá odchylka.

Menší sudy jsou však málo ziskové a s velkými se těžko manipuluje. Proto padl návrh na násobek šesti, tedy na 42 US galonový sud, při takovém objemu sudu vzniká zaokrouhlením celkem malá odchylka 0.0277 UK barelu. Roku 1872 byla tedy jednotná velikost ropného barelu přijata i Asociací výrobců ropy a pevně stanovena na 42 amerických galonů.

Přepočet na metrický systém (litry) tehdy ještě nikdo neřešil.

 

---

Původ zkratky bbl  označující barel ropy:

Pro barel se v anglicky mluvících zemích používá zkratka „bl“, tedy první a poslední písmeno z názvu. Některé zdroje uvádějí, že přidané písmeno „b“ se do zkratky dostalo díky společnosti Standard Oil Company. Což byl první ropný gigant v USA, který v roce 1870 založil John Davison Rockefeller. Ke skladování a přepravě ropy tato společnost používala modré sudy, odtud tedy „bbl“ jako „blue barrel“. Proč ale zrovna modré sudy?

Z lodních deníků je doloženo, že zkratka „bbl“ se používala již před zrodem ropného průmyslu v roce 1859. Vraťme se proto do alsaského Pechelbronnu, kde začala první komerční těžba ropy už roku 1735. K přepravě vytěžené ropy se tehdy nepoužívaly sudy na pivo či víno, které by se tím znehodnotily, ale vyčištěné sudy na sledě. Solení sledi se v té době ve velkém dopravovali do vnitrozemí, takže tyto sudy bylo možné levně koupit. Aby se zabránilo záměně a pozdějšímu naplnění ropného sudu jídlem, bylo dno sudu natřeno modrou barvou.

Pozdější mamutí společnosti jako byla Standard Oil Company tento zvyk pouze převzaly. Díky jejich monopolu tak zkratka bbl zlidověla.

---

První ocelový barel na ropu:

Výroba původních vodotěsných dřevěných sudů nebyla snadná a byla prací pro ty nejzkušenější bednáře. Tudíž byla jejich výroba relativně drahá. Proto v roce 1902 uvedla společnost Standard Oil Company na trh ocelovou verzi 42 galonového sudu na olej. Svým vzhledem nový ocelový sud připomínal spíše své dřevěné předchůdce než dnešní ropné barely válcovitého tvaru. Tyto první ocelové sudy měly nýtované švy, falcované stěny a jejich těsnost nebyla příliš dobrá.

 

Další pokrok nastal v roce 1904, kdy získala společnost Iron Clad Manufacturing Company patent na výrobu rovného sudu vylepšeného o obruče. Obruče zpevňovaly sud a navíc umožňovaly snazší odvalování a manipulaci s těžkým sudem. Tento barel se stal konstrukční předlohou dnešních moderních barelů. Ve vedení společnosti Iron Clad Manufacturing Company tehdy stála žena, což není obvyklé ani dnes. Elizabeth Jane Cochrane se časem stala významnou průmyslnicí ameriky 18. století! Přečte si její zkrácený příběh.

Nellie Bly Elizabeth Jane Cochrane je velmi zajímavá historická osobnost. Nechala si říkat Nellie Bly, podle tehdy velmi oblíbené písně. Do povědomí se dostala nejdříve jako první investigativní reportérka pracující pro samotného Josepha Pulitzera (Pulitzerova cena). Jejím nejznámějším případem byla reportáž z psychiatrické léčebny v New Yorku, do které se nechala dobrovolně zavřít, aby podala svědectví o tamních hrůzných praktikách. Následovala cesta kolem světa za 80 dní inspirovaná stejnojmenným románem Julia Verna. Na cestu se vydala 14. listopadu 1889, tedy šestnáct let od vydání tohoto románu. Během své cesty se ve Francii setkala se samotným Julessem Vernem. Její skutečná cesta dokonce překonala románový čas hlavního hrdiny Philease Fogga a stala se nakrátko světovým rekordem. V roce 1895 se Nellie Blyová provdala za milionáře a továrníka Roberta Seamana. V době jejich sňatku bylo Nellie 31 let a Robertu 73! Kvůli špatnému zdravotnímu stavu svého manžela nastoupila Nellie do vedení jeho firmy Iron Clad Manufacturing Co. Tato průmyslová firma vyráběla ocelové konve a jiné nádoby. Odtud nebylo daleko k návrhu zmiňovaného rovného sudu. Navíc Nellie Bly vedla svou společnost nebývale moderním způsobem – propracovaná sociální péče, zdravotní výhody a rekreačních zařízení. Vstřícnost se jí však nevyplatila a zaměstnanci včele s manažerem přivedli továrnu ke krachu.