Oxid uhličitý CO2
Oxid uhličitý se stal synonymem ekologičnosti moderních automobilů. Přitom se jedná o nejedovatý bezbarvý plyn bez chuti a zápachu, který je těžší než vzduch. CO2 vzniká reakcí uhlíku s kyslíkem, například procesem zvaným spalování. Nemusí se ale jednat pouze o spalování v motorech tak, jak to má teď každý na mysli! Vzniká i při obyčejném dýchání …
Před čtvrtstoletím motoristé právem slavili vítězství nad prudce jedovatým oxidem uhelnatým (CO). K vítězství jim pomohl katalyzátor. Po masovém zavedení katalyzátorů měnících jedovatý CO na „pouze“ nedýchatelný oxid uhličitý (CO2) se podstatně snížilo riziko otrav výfukovými plyny v uzavřené garáži. Časem se však dostal i CO2 na pranýř jako jedna z hlavních příčin skleníkového efektu, respektive globálního oteplování.
CO2 je v současné době pojem skloňovaný ve všech pádech. Je však často zaměňován s pojmem emise výfukových plynů, což není zcela správně. Složek výfukových plynů je mnohem více. V posledních letech se výrobci automobilů předhánějí ve snižování produkce oxidu uhličitého, řidiči začínají myslet „zeleně“ a v řadě států běží vládou podporované programy propagující ekologická vozidla. Oxid uhličitý se stal fenoménem dnešní doby. Co všechno o něm ale víte? Pojďme se podívat na pár základních otázek a odpovědí, které souvisejí s CO2.
Co je vlastně CO2 a škodí jeho vdechování zdraví?
Molekula oxidu (postaru kysličníku) uhličitého představuje sloučeninu dvou atomů kyslíku a jednoho uhlíku. Vzniká při spalování uhlovodíkových paliv, ale i při obyčejném dýchání. Jedná se o plyn bez barvy chuti i zápachu. Na rozdíl od CO (oxid uhelnatý) CO2 není jedovatý.
K čemu slouží CO2?
Oxid uhličitý je možné vyrábět průmyslově. Je používán např. v hasicích přístrojích, v klimatizačních jednotkách nebo v potravinářství do sodovek a limonád.
CO2 vs. život:
Oxid uhličitý se bezesporu podílí na skleníkovém efektu. Nejškodlivější skleníkové plyny jsou vodní pára, CO2, metan a ozon. CO2 je tedy až druhé hned za vodní párou (podíl 9-26 %). Jeho obsah v atmosféře ale nutně neznamená katastrofu, ba právě naopak. Do ovzduší se oxid uhličitý dostal v dávnověku díky explozím vulkánů. Způsobil tak pozitivní skleníkový efekt, který umožnil ohřátí zemského povrchu do té míry, že se zde mohl objevit život. Bez oteplení země v důsledku skleníkového efektu by teplota na Zemi dosahovala asi -18 °C. Navíc je oxid uhličitý nedílnou součástí základního procesu živé přírody – fotosyntézy.
Jak v přírodě vzniká CO2?
Většina oxidu uhličitého, který je obsažen v atmosféře, je přírodního původu. Vznikla např. při erupci sopek, při kompostování, při spalování biomasy apod. Oxid uhličitý dokonce vzniká při dýchání živých tvorů. Když se nadechneme, nasáváme vzduch s přibližnou koncentrací CO2 0,03 %, ale když vzduch opouští naše plíce má koncentraci CO2 4 %.
Jak spočítám emise CO2 u svého starého automobilu?
Emise CO2 jsou v podstatě přímo úměrné spotřebě, lze je tedy spočítat velmi jednoduchým přibližným výpočtem. Pokud znáte průměrnou spotřebu v litrech na 100 km, vynásobíme ji koeficientem 23,92 (pro naftu 26,40) vyjde nám produkce CO2. Např. sedmi litrům benzinu tudíž odpovídá 167,44 g CO2 na km. Přesnější výpočet produkce CO2 naleznete zde.
Jak se podílí doprava na produkci CO2?
Doprava se na celkové produkci CO2 podílí asi jen 12 procenty! V porovnání s průmyslem a zemědělstvím se nejedná o zásadní podíl. Přesto je vyvíjen enormní tlak na výrobce automobilů, aby snížili produkci CO2. Další zajímavé grafy naleznete zde: www.epa.gov
Kde leží hlavní střediska produkce / znečištění?
Podle statistických údajů Mezinárodní energetické agentury (International Energy Agency – IEA) z let 1990 až 2006 leží hlavní střediska znečišťování oxidem uhličitým jinde, než by se dalo očekávat. Především kvůli rafineriím a silné letecké dopravě leží hlavní střediska znečištění na hlavu v oblasti Perského zálivu. A jak ukazuje dolní tabulka, nesouvisí to přímo s počtem aut na 1000 obyvatel.
| Země | CO2 v roce 1990 |
CO2 v roce 2006 |
Počet aut na 1000 obyvatel | |
| 1. | Katar | 25,2 | 56,2 | 378 |
| 2. | SAE | 29,4 | 32,8 | 193 |
| 3. | Kuvajt | 19,0 | 31,2 | – |
| 4. | Bahrajn | 24,1 | 28,8 | 322 |
| 6. | Lucembursko | 26,0 | 24,5 | 686 |
| 9. | USA | 19,0 | 19,0 | 765 |
| 11. | Austrálie | 17,4 | 18,1 | 619 |
| 24. | Česko | 12,8 | 11,3 | 399 |
| 33. | Rusko | 13,9 | 10,9 | 195 |
| 35. | Japonsko | 9,5 | 10,1 | 543 |
| 36. | Německo | 12,2 | 9,7 | 546 |
| 55. | Slovensko | 8,4 | 7,0 | 237 |
| 96. | Čína | 2,1 | 4,6 | 17 |
| 139. | Indie | 0,8 | 1,3 | 12 |
znečištění oxidem uhličitým
Kolik oxidu uhličitého produkují nově vyrobené vozy?
Průměrné flotilové emise oxidu uhličitého stále klesají. V roce 2003 vypouštěly nově vyrobené automobily průměrně 165 gramů CO2 na ujetý kilometr. V roce 2010 o dvacet gramů CO2 méně, průměrně tedy 145,9 gramů CO2 na ujetý kilometr. V roce 2013 to bylo pouhých 126,8 g/km a v roce 2017 jen 116,84 g/km.
Která značka vypouští nejnižší flotilové emise CO2?
| Flotilové emise CO2 za rok 2013 | Průměrná hodnota CO2 (g/km) |
| Renault | 110,1 |
| Peugeot | 114,9 |
| Toyota | 115,9 |
| Citroen | 116,2 |
| Fiat | 118,1 |
| Seat | 118,9 |
| Ford | 122,1 |
| Škoda | 125,3 |
| Dacia | 127,1 |
| Suzuki | 127,3 |
| Volkswagen | 127,8 |
| Nissan | 129,3 |
| Mini | 129,5 |
| Kia | 129,5 |
| Hyundai | 129,7 |
| Opel | 132,0 |
| Volvo | 132,1 |
| Audi | 135,0 |
| BMW | 135,7 |
| Mercedes-Benz | 139,5 |
Zdroj: JATO
Jaké jsou sankce za překročení emisních limitů?
Podle rozhodnutí evropské komise jsou automobilkám od roku 2012 udělovány pokuty za každý gram CO2 nad stanovený limit flotilových emisí. Přičemž pokuta rok od roku stoupá. Zatím co v roce 2012 platily automobilky 5 € za každý nadlimitní gram, v roce 2019 činila pokuta celých 95 €! Přičemž pokuty za produkci CO2 nadále rostou. Bohužel pouze v Evropské unii!
Rostoucí produkce CO2 je opravdu vážný problém, odrážející především rostoucí zalidnění planety a lidský rozvoj s tím související. Rostoucí produkci CO2 je třeba vnímat především jako globální problém, proto hovoříme o globálním oteplování planety. Z uvedených faktů je zřejmé, že samotná Evropa skrze svou zelenou politiku – Green Deal svět nezachrání! Její podíl na znečištění především v oblasti automobilové dopravy je už dnes poměrově nízký. Další tlak na snižování produkce CO2 zatím nedává.
Pokud namítáte, že někdo musí jít příkladem a být první, máte jistě pravdu. Ale budou ho i ostatní následovat, když uvidí, že se ekonomicky a sociálně zničil?
